Dne 3.1. 2016 jsme se zúčastnili odborné vzdělávací akce v rámci celoživotního vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví. Akce byla v podstatě mezioborový seminář a hlavním tématem bylo střevní zdraví a vše, co okolo toho souvisí. Akce to byla na tři dny, přičemž my jsme se zúčastnili jen prvního, nejzajímavějšího dne.
Program byl následující
Prof. RNDr. Julius Lukeš, CSc.
První přednášku měl profesor Julius Lukeš z parazitologického ústavu a pojednávala o střevním mikrobiomu. Pokud nevíte, kdo je pan Lukeš, tak je to ten pán, co se prezentuje v televizi jako nosič tasemnice – sám si dobrovolně nasadil do těla tasemnici. Je to velice zajímavý a vtipný člověk. Ze všech přednášejících mi přišel nejvíc v pohodě. Jeho přednáška se týkala nejnovějších poznatků ze světa střevních mikroorganismů. Také hovořil o tom, jak je důležité mít co nejpestřejší střevní flóru a že v západním světě se tato pestrost vytrácí a může to mít za následek vznik různých civilizačních onemocnění. Pestrost mikrobiomu se vytrácí i s přibývajícím počtem císařských řezů, protože ženské pohlavní orgány jsou hlavním zdrojem mikrobiomu pro miminka. Při císařském řezu se dítě nemá jak „nakazit“ a přichází na svět s omezeným množstvím mikrobů, a tím oslabenou imunitou. Vyprávěl, jak v některých zemích po císařském řezu vkládají miminkům do úst gázu namočenou předem v klíně maminky a dítě pak cucáním této gázy získá stejnou mikrobiotu, jako kdyby přišlo na svět přirozenou cestou. Rozdíl v imunitě takto ošetřených miminek je markantní. Stihl toho povědět opravdu hodně a jeho přednáška byla velkým přínosem.
MVDr. Kateřina Jirků-Pomajbíková, PhD.
Druhou přednášku měla doktorka veterinární medicíny Kateřina Jirků-Pomajblíková, rovněž z parazitického ústavu. Tématem byla role parazitů ve střevě člověka. Přednáška byla o léčbě autoimunitních chorob střev různými druhy tasemnic. Po pravdě v dnešní době, kdy se v alternativě prosazuje spíše vyhubení parazitů a užívání antihelmentik, byla tato přednáška z opačného světa naprostou bombou. Nehledě na to, že s touto léčbou měla skutečné výsledky, kdežto v alternativním světě jsou to spíše pokusy a omyly. Princip léčby si přečtěte zde:
Hlavním cílem této laboratoře je studium vlivu komenzálních eukaryot na některá imunitně zprostředkovaná onemocnění (zejména na autoimunitní střevní záněty), studium dalších potenciálních organismů použitelných v terapii či prevenci, a nových léčebných postupů. Vzhledem k prudkému nárůstu imunitně zprostředkovaných onemocnění u lidí ve vyspělých zemích v průběhu několika posledních desetiletí, zdá se být tento výzkum důležitý. Prudký nárůst imunitně zprostředkovaných onemocnění je způsoben především naším moderním způsobem života a to přijetím nadměrně hygienických návyků, přístupem k čistým potravinám a vodě, a nadměrným používáním antibiotik. Naše organismy mají tudíž velmi omezený kontakt s antigeny potřebnými pro správný vývoj imunitního systému a imunoregulaci. Výzkum několika posledních let ukázal, že helminti, střevní bakteriální komunity a také komenzální prvoci obývající tlusté střevo mohou pozitivně ovlivňovat zdravotní stav osob trpících imunitně zprostředkovanými onemocněními.
MUDr. Václav Chmelík
Další přednášku měl doktor Václav Chmelík a pojednávala o propojení střevo – játra. Přednáška pro mne velice zajímavá, protože v ní zmiňoval problematiku SIBO, které se na naší stránce sem tam věnujeme. Jednoduše vysvětloval, jak střevní mikrobiom produkuje endotoxiny, které mohou u některých lidí výrazným způsobem poškodit játra. Dále se zaměřoval především na škodlivost nadbytku omega 6 tuků a fruktózy ve stravě, protože ty jdou portální žílou také rovnou do jater a poškozují je a způsobují nealkoholickou cirhózu jater. Potěšil mě tím, že mi potvrdil informaci, že poškození jater není navěky a játra se ochotně regenerují a uzdravují, pokud dojde k nápravě životního stylu. Vysvětloval, že střevní stěna je nesmírně tenká a citlivá a že průchod věcí, které nechceme, aby procházely, je víc než reálná věc. Byl také jediný, který o střevním mikrobiomu hovořil jako o odpadu (stolice).
MUDr. Pavel Polák
Po něm měl přednášku doktor Pavel Polák, který mluvil o planetárním mikrobiomu, tedy o bakteriích na celé planetě. Přednáška byla velmi zajímavá a dost často v ní zaznělo, že celosvětové nadužívání léků a antibiotik výrazně ovlivňuje složení bakterií na celé zemi a v budoucnosti to bude mít na lidstvo nedozírné následky. Z mého pohledu opět velmi zajímavá přednáška.
Později odpoledne už se seminář ubíral odbornějším směrem, a to bojem proti bakterii Clostridium difficile. Tato bakterie způsobuje průjmové epidemie v nemocnicích, ale i v běžném životě. Z popisu jedné z přednášejících jsem pochopil, že tato bakterie je všude a nelze ji vymýtit jakoukoliv dezinfekcí. Též antibiotika na ni nezabírají a spíše její vznik podporují potlačením prospěšné mikroflóry. Bakterie může některé skupiny lidí ohrozit na životě, protože chronický průjem může být vyčerpávající. Několik přednášek na toto téma bylo pro mne příliš složité a bylo určeno spíše pro laboranty a vědce, ale večer už byly přednášky opět pro širokou veřejnost.
Pro mne velmi zajímavá byla přednáška pana doktora Čermáka z Thomayerovi nemocnice, která byla o použití chmelových extraktů na potlačení bakterie Clostridium difficile, ale třeba také bakterie Helicobacter pylori, která je v dnešní době morem a tichým zabijákem. Pokud Vás zajímá mechanismus účinku tak si přečtěte více informaci v patentu zde.
Co mě na tom velice zaujalo, že na našem trhu je tento léčivý chmelový extrakt zakomponován do bonboniéry s názvem Chmelinky, přičemž při léčbě se jeden bonbon používá jako jedna denní dávka. Velice originální 🙂
Další tři přednášky se zabývaly transplantací stolice při průjmových onemocněních způsobených antibiotiky a následně Clostridiem. No popravdě musím říct, že výsledky s léčbou jsou velmi zajímavé a časté odkazování na USA a jejich zkušenosti a současně mladší věk přednášejících, kteří nejsou zkostnatělí komunistickou výukou, ve mně vzbuzoval určitou naději na to, že si nová generace lékařů uvědomí, že antibiotika nejsou všelék a že naopak místo nich mohou být v případě některých chorob nasazeny oportunitní organismy. Pokud by Vás zajímala léčba fekální transplantací, tak doporučuji obrátit se na pana doktora Knížka z Pardubické nemocnice nebo doktora Vejmelku z Thomayerovi nemocnice. Pokud se rozhodnete pro samostudium, tak rozhodně doporučuji tuto stránku thepowerofpoop.
Poslední přednášející paní Maňhalová se zabývala výzkumem kvality života po transplantaci stolice. Přednáška zajímavá, sem tam úsměvná. Vesměs se dalo říct, že se pacienti vrátili zpět do normálního života bez obtíží a symptomů tj. bez chronických průjmů. Trochu nás zarazilo, že na tuto přednášku zůstalo v sále jen zhruba polovina účastníků. Nevím, jak si to mám vysvětlit. Jestli je kvalita života vyléčených pacientů nezajímá nebo zda pospíchali na večeři 🙂 . Těžko říct.
Po přednáškách následovala půlhodinová diskuze s přednášejícími, kde zazněla jedna velmi důležitá otázka: kdo je ideální dárce zdravé stolice? Samozřejmě na ni padlo několik různých názorů, které vyvolávaly další diskuze. Nakonec to rozsekla paní doktorka Pomajblíková, která řekla, že ideálním dárcem je podle jejích výzkumů vegetarián, konzumující vysoký obsah vlákniny a pestrou stravu, podotkla ovšem, že si nemyslí, že vegetariánství je zdravý životní styl. Vztahovalo se to jen na rozmanitý, zdravý mikrobiom.
Byl to zajímavý den, který jsem strávil v milé společnosti s Evou Pavlíkovou z Nutric.cz.