Správná výživa v těhotenství a při kojení je asi to nejdůležitější, co pro své děťátko můžete udělat. Nelze spoléhat na to, že mateřské nebo umělé mléko je dokonalé, v mateřském mléce jsou kromě nějakého základního složení také živiny, vitamíny a minerály ze stravy, kterou konzumujete. A bohužel, nezdravá strava s nezdravými živinami se může projevit na vývoji a chování děťátka. Pojďme se podívat na dvě studie:
Článek 1
Stále více a více výzkumů potvrzuje to, co naše společnost (Weston A. Price Foundation) tvrdí po celou dobu – že strava těhotné ženy ovlivňuje nejen růst a fyzické zdraví dítěte, ale i psychickou výkonnost a chování. Jedna nová studie ukazuje, že těhotné matky, které se stravují nezdravě, mají větší pravděpodobnost, že jejich děti budou mít poruchy chování. Do studie bylo zapojeno více než 23 tisíc matek a dětí. Zjistilo se, že nezdravá prenatální strava, skládající se z vyššího příjmu uzenin, rafinovaných obilovin (všemožného pečiva), sladkých nápojů a slaného občerstvení (chipsy, tyčinky, krekry), přináší větší šanci poruch chování u dětí, než zdravá výživa složená z ovoce, zeleniny, správně upravených obilovin s obsahem vlákniny a zdravých tuků. Jednoduše řečeno strava připravená doma ze zdravých surovin neměla negativní vliv na dítě, jako strava složená z fasfoodu a sladkostí. Také pití alkoholu v těhotenství bylo spojeno s poruchami chování dítěte v určitém věku. Ke zprávě se přidává studie o tom, že ženy, které dlouhodobě jedí fastfood, sladkosti a sladké nápoje a nezdravé tuky, mají o 50% vyšší pravděpodobnost předčasného porodu.
Článek 2
Nový výzkum podporuje staré pořekadlo „jste to, co jíte.“
V nové studii vědci z univerzity v Granadě ve Španělsku uvádějí, že výživa před porodem a na začátku života dětí určuje kvalitu dlouhodobého zdraví, pohody, vývoje mozku a duševní výkonnosti. V rámci pětiletého projektu NUTRIMENTHE, výzkumníci studovali více než 17.000 matek a 18.000 dětí v celé Evropě. Sledovali vliv vitamínů B, kyseliny listové, železa, jódu, omega-3 mastných kyselin, mateřského mléka ve srovnání s náhražkou, na kognitivní, emocionální a behaviorální vývoj dětí od narození do 9-ti let věku. Vědci zjistili, že kyselina listová (zdroj – zelenina, luštěniny, obiloviny) může snížit pravděpodobnost problémů v chování v raném dětství. Konzumace tučných ryb je rovněž velmi prospěšná a to nejen díky omega-3 mastným kyselinám (které jsou stavebními kameny pro mozkové buňky), ale také díky obsahu jodu. Obsah jodu je důležitý proto, že má pozitivní vliv na schopnost čtení u dětí.
Mnoho dalších faktorů může ovlivnit duševní výkonnost u dětí, včetně úrovně vzdělání rodičů, socioekonomického statusu, věku, jakož i genetická minulost matky.
Je důležité, aby maminky měly dobrou výživu během těhotenství a na počátku života dítěte a pokud je to možné, aby kojily, protože správná výživa může mít pozitivní vliv na duševní výkonnosti později v dětství.
Zdroje: psychcentral, westonaprice