Únava po jídle

Únava po jídle postihuje velkou část naší populace (nejen naší) a objevuje se často i u mladých lidí. Někdy je únava tak častá a extremní, že se s tím postižený člověk naučí žít a toto mu doslova diktuje jeho denní rozvrh.  Pojďme se podívat na to, co podle nás skutečně způsobuje únavu po jídle a pojďme najít ideální řešení.

Únava po jídle – různá vtipná a nelogická vysvětlení a doporučení výživových poradců

Takže, pokud únavou postižený člověk navštíví výživového poradce nebo automechanika, který si říká lidový léčitel, tak se nestačí divit, co se mu vlastně děje. Velice často uslyší takové věci jako – únava po jídle? To je kandidóza, to jsou paraziti, to je hypoglykémie (povíme si později), to je určitě potravinová alergie. A co pak následuje? Doplňky proti kandidóze, doplňky nebo v horším případě léky z černého trhu proti parazitům, nízkosacharidová dieta (která dočasně pomůže, ale dlouhodobě celý problém extrémně zhorší), testy a pseudotesty na potravinové alergie. A jste tam i s poradenstvím a doplňky za desítku, ani nevíte jak. A výsledek? Jak u koho. Záleží na okolnostech. Najednou máte zakázaný cukr, kávu, mléčné výrobky, pšenici, alkohol, tabák a k jídlu jíte jen samé luštěniny, libové maso vařené na vodě, celozrnnou rýži – nechoďte prosím po takovém jídle do kina nebo do plavek a do bazénu, vůbec si to neužijete.

Fyziologie – co se děje ve skutečnosti

Nebudu se zde rozepisovat o tom, zda může být kandidóza, paraziti nebo potravinová alergie (kterou jste 30 let neměli a najednou tam podle někoho je) reálný problém. Ale pozastavím se nad slůvkem hypoglykémie – co to vlastně je? Podle lékařů je hypoglykémie stav, kdy klesne krevní cukr pod určitou hodnotu a tělo na to reaguje jako na hrozbu (protože mozek a jiné orgány cukr potřebují), závažná hypoglykémie může vyústit v mdloby nebo koma. Z tohoto vysvětlení Vám musí být jasné, že hypoglykémie po jídle absolutně nehrozí a pokud byste si ve stavu únavy po jídle změřili glukometrem hladinu cukru, tak byste viděli, že se tak opravdu neděje. Víte proč to tak je? Protože máte v těle určité hormony, které se nazývají glukokortikoidy. Glukokortikoidy jsou hormony, které se vylučují ve stresu a jejich úkolem je zvyšovat hladinu cukru a tuku v krvi, aby bylo tělo připravené na boj nebo útěk – pokud je tento stav chronický, tak je to velmi nezdravý stav vedoucí k mnoha onemocněním. Cukr se vyplavuje z jater a tuk ze zásob ve svalech nebo podkoží. Díky těmto hormonům se člověk nebude cítit po jídle unavený (což znamená aktivaci parasympatiku a ne vyplavení stresových hormonů), ale spíše agresivní, nesoustředěný, úzkostlivý – většinou se tento stav dostaví zhruba 1.5 až 2 hodiny po jídle, kdy skutečně dojde k výkyvu krevního cukru a k vyplavení stresových hormonů k vyrovnání tohoto výkyvu.

Inzulín

Za výkyv krevního cukru může inzulín a světe div se! i samotné glukokortikoidy. Proč to tak je? Hladina glukokortikoidů totiž zvyšuje i hladinu inzulínu. Glukokortikoidy se vylučují každý den v přírodou nastavené křivce zvané cirkadiánní rytmus. Ráno je nejvyšší (spolu s inzulínem) a večer nejnižší. Pokud tedy ráno sníte malé jídlo, tak se Vám může velmi rychle stát, že za hodinu máte vlčí hlad nebo ony stavy popsané výše – únava (pokud už máte vyhořelé nadledvinky a unavené tělo), agrese, úzkost, nesoustředěnost. Je to proto, že je v těle hodně inzulínu a ten hrozně rychle nacpe sacharidy z malého jídla do jater a svalů a Vy najednou nemáte v krvi žádný cukr. Tak přijdou na řadu glukokortikoidy. Takže si pamatujte, že je vždy zapotřebí pořádně snídat a né se odfláknout jedním rohlíkem. Další věc je stres – stres provokuje produkci glukokortikoidů – tím i produkci inzulínu – co tedy znamená celodenní stres? Celý den zvýšenou hladinu inzulínu. A k čemu toto vede? K tomu, že budete po jídle agresivní, nesoustředění, úzkostliví, unavení a….po čase obézní. Nakonec může zvýšená hladina inzulínu a glukokortikoidů vést k inzulínové rezistenci a cukrovce druhého typu – vidíte to? Ne cukr, ale stres způsobuje cukrovku.

Stres

Tak, pojďme se podívat na nejčastější stresy, se kterými se setkávám.

Nedostatek spánku – ať už málo naspaných hodin, nebo nekvalitní spánek s buzením – to všechno je stres, který zhorší reakce na jídlo a únavu po jídle. Čím více buzení v noci mezi 2-4 hodinou ranní, tím víc pracuje Vaše tělo na glukokortikoidy.

Stres pracovní – každý ať se nad sebou zamyslí sám.

Hladovění – čím delší dobu budete bez jídla, vynechávat snídaně, odfláknete svačiny a oběd, tím horší bude únava po jídle nebo negativní reakce na jídlo.

Low carb dieta (ketodieta) – skoro nejhorší věc, kterou pro sebe můžete udělat (velkou část dne fungujete na glukokortikoidy – sympatický nervový systém), regenerace z takové diety může trvat hrozně dlouho za současného ohromného jojo efektu, je to podobné jako regenerace z anorexie nebo bulimie.

Vysokoproteinová dieta – po low carb dietě druhá nejhorší dieta, opět fungujete na glukokortikoidy a ještě navíc přetěžujete organismus.

Únava není nepřítel

Takže nakonec si pojďme říct, co Vám vlastně tělo únavou po jídle chce říct. Velké kvalitní jídlo vyplaví do krve hodně inzulínu a sníží hladinu glukokortikoidů (velmi důležité). Člověk přepne ze sympatického nervového systému (režim boj nebo útěk) na parasympatický (režim příjemno, relax, trávení, odpočinek, oprava těla). Únava po jídle tedy znamená, že jste se přepnuli do stavu parasympatiku. To samé umí třeba masáže nebo poslech relaxační hudby a vědomá relaxace. Cílem tedy není řešit jídlo jako příčinu únavy, cílem je řešit Váš životní styl tak, abyste nefungovali na stresové hormony glukokortikoidy (sympatikus), ale abyste fungovali v jakési rovnováze a sympatikus používali jen ve stavu ohrožení života (boj nebo útěk). Práce, komunikace v rodině, sport – nic z toho nemusí fungovat v sympatickém režimu, ale pěkně v klidu.

Náprava a doporučení

Je to velice jednoduché, i když to chvilku trvá.

1)      Dostatečně a kvalitně spát
2)      Nestresovat se za žádných okolností
3)      Dostatečně, často a kvalitně jíst a nevynechávat jednotlivé živiny ve snaze potlačit únavu po jídle nebo ve snaze zhubnout.

Audio: