Určité bakterie, které byly objeveny v našich střevech, jsou závislé na konzumaci jedné z našich mozkových chemikálií – neurotransmiteru GABA. To by mohlo pomoci vysvětlit, proč má střevní mikrobiom tak velký vliv na náladu.
Co je to gaba?
V mozku savců, tedy i lidí, existují dva hlavní neurotransmitery: glutamát a GABA (kyselina gama-aminomáselná). Glutamát je excitační, což znamená, že pokud se naváže na odpovídající receptory, započne v neuronu nový impulz. Pokud se do receptoru naváže GABA, novému impulsu je zabráněno – tomu se říká inhibiční účinek. Spolupráce GABA a glutamátu poskytuje stabilní a vyrovnané emocionální prostředí. Vzhledem ke svému inhibičnímu účinku se GABA stala populárním léčivým doplňkem pro lidi, kteří trpí nadměrnou úzkostí – u některých lidí se při jejím použití vůbec nemusí přistoupit k medikamentózní léčbě (která má mnoho vedlejších účinků včetně závislosti). Dá se koupit jako čistý doplněk stravy (v ČR zakázaná) a nebo v doplňku z bylinky Kozlík lékařský.
Vědci zjistili, že nárůst jen určitého druhu nedávno objevených střevních bakterií, zvaných KLE1738, se zvýšil, pokud dodávali molekuly GABA. „Nic je nepodporovalo v růstu kromě GABA,“ tvrdí.
GABA působí tak, že inhibuje signály z nervových buněk a zklidní aktivitu mozku, takže je překvapující zjistit, že ji střevní bakterie potřebuje, aby mohla růst a množit se. Abnormálně nízké hladiny GABA jsou spojeny s depresí a poruchami nálady a toto zjištění přidává stále více důkazů o tom, že náš střevní mikrobiom má vliv na náš mozek.
Léčba deprese
Experiment v roce 2011 ukázal, že jiný druh střevních bakterií, tzv. Lactobacillus rhamnosus, může dramaticky změnit aktivitu GABA v mozku myší, jakož i ovlivňovat jejich reakci na stres. V této studii vědci zjistili, že tento efekt zmizel, když jim byl chirurgicky odstraněn nerv vagus – spojení střeva s mozkem – což naznačuje vliv střevních bakterií na mozek.
Vědci nyní hledají jiné střevní bakterie, které konzumují nebo dokonce produkují GABA a plánují testovat jejich vliv na mozek a chování zvířat. Taková práce může nakonec vést k nové léčbě poruch nálady, jako je deprese nebo úzkost.
„Ačkoli výzkum mikrobiálních společenstev souvisejících s psychiatrickými poruchami nemusí vést k vyléčení, mohlo by to mít ohromující význam pro zlepšení kvality života pacientů,“ říká Domenico Simone z George Washington University v Ashburnu ve Virginii.
Zdroj: newscientist