Text překladatele
S koronavirovou infekcí se již objevili první studie o tom, co infekce s postiženým udělá. V podstatě z mého laického pohledu je infekce mnohem horší pro lidi s již špatným stavem imunitního systému. A také co jsem tedy pochopil tak lidé vyléčení z COVID-19 mají oslabený imunitní systém.
Tento fakt by mohl mnoho lidí přimět k tomu, aby začali preventivně používat různé přípravky podporující imunitu. AVŠAK! nejnovější názory tvrdí, že je lepší imunitu nepodporovat a nepouštět se do žádných hurá akcí typu megadávkování céčka nebo déčka, nebo bylin a přípravků zvyšujících imunitu. Je to proto, že právě přehnaná imunitní reakce a cytokinová bouře v případě nakažení koronavirem je to, co dělá pacientům největší problémy.
Co byste naopak dělat měli je podpora a dobrý stav organismu. Co jsem nastudoval, tak je důležité mít dostatek kalorií, makroživin (dost bílkovin) i mikroživin a stopových prvků. Nejčastěji se zmiňuje mít dostatek hořčíku (klidné nervy, spánek a energie), dostatek zinku (pokud doplněk tak do 10 mg denně) a mědi (imunita), nebýt anemický (souvisí s hladinou hořčíku, mědi a železa), doplňkově se dá použít selen, normální dávka céčka, a pokud není sluníčko tak malá dávka déčka (do 1000 iu). Z bylin se dají používat adaptogeny, ale pozor, jen ty, které nepodporují imunitu, ale podporují celkově organismus. Prakticky mě napadá např. ashwagandha na spánek a nervy, nebo pazvonek dangšen, který působí jemněji než ženšen, nebo klidně na spaní meduňka. Bez problémů se údajně mohou používat i betaglukany, které se nacházejí v léčivých houbách (např. cordiceps, reishi, hlíva), ale také v ovesných vločkách a ječmeni.
Ohrožené skupiny
Dočetl jsem se, že největší problémy mají starší lidé, ale také lidé s vysokým krevním tlakem a lidé, kteří mají prediabetes; což mohou být klidně i lidé kolem třicítky. To znamená, že by se dala doporučit lehčí strava s obsahem zeleniny, obilovin v původním stavu (ovesné vločky a ječmen), luštěny, dušená masa, zdravé tuky (omega 3)… A vyhýbat se fastfoodu, alkoholu a kouření. Mléčné výrobky asi jak pro koho – pokud vás zahleňují, raději nebrat, pokud ne, tak používejte, jak jste zvyklí.
Hlavní myšlenka, kterou jsem si z posledních článků vzal je, že by se neměli užívat byliny, které buď snižují, nebo zvyšují imunitu.
Dosud se žádný z mých zdrojů nevyjádřil k tomu, zda něco používat v případě propuknutí infekce. Popravdě já osobně bych se přikláněl k názoru nebrat nic, ležet, pokud to jde tak se lehce stravovat a nechat vlastní imunitní systém se s infekcí vypořádat. Na doplňky bych se zaměřil až ve stadiu rekonvalescence.
Takže shrnutí – před infekcí se starat hlavně o dobré vyživení organismu, při infekci nedělat nic a po infekci se zaměřit na rekonvalescenci.
Studie
Dysregulace imunitní odpovědi u pacientů s COVID-19 ve Wu-chanu v Číně.
V prosinci 2019 se ve Wu-chanu objevila koronavirová nemoc 2019 (COVID-19) a rychle se rozšířila po celé Číně.
Metoda studie
Byly shromážděny a analyzovány demografické a klinické údaje o všech potvrzených případech s COVID-19 při přijetí do nemocnice Tongji od 10. do 12. února 2020. Byly porovnávány a analyzovány údaje laboratorních vyšetření, včetně podskupin periferních lymfocytů u těžkých a nezávažných případů.
Výsledek
Z 452 přijatých pacientů s COVID-19 bylo diagnostikováno 286 jako závažná infekce. Průměrný věk byl 58 let a 235 mužů. Nejčastějšími příznaky byly horečka, dušnost, vykašlávání hlenů, únava, suchý kašel a bolesti svalstva. Závažné případy mají tendenci mít nižší počet lymfocytů, vyšší počet leukocytů a poměr neutrofilních lymfocytů (NLR), jakož i nižší procento monocytů, eozinofilů a bazofilů. Většina závažných případů prokázala zvýšenou hladinu biomarkerů a zánětlivých cytokinů souvisejících s infekcí. Počet T lymfocytů se významně snížil a v závažných případech byl omezen. Jak pomocné T buňky, tak supresorové T buňky u pacientů s COVID-19 byly pod normálními hladinami, také se objevily nižší hladiny pomocných T buněk ve skupině těžkých případů. Procento naivních pomocných T buněk se zvýšilo a pomocné T buňky se snížily v těžkých případech. Pacienti s COVID-19 mají také nižší hladinu regulačních T buněk a jsou zjevně poškozeni v závažných případech.
Závěr:
Nový koronavirus může působit hlavně na lymfocyty, zejména T lymfocyty. Sledování podskupin NLR a lymfocytů je užitečné při včasném screeningu kritických nemocí, diagnostice a léčbě COVID-19.
Zdroj: ncbi