Mýtus: pokud chcete zhubnout, jezte méně kalorií – první část

0

Některé studie ukazují, že konvenční moudrost – jíst všeho s mírou, jíst méně kalorií a vyhnout se tučným jídlům není nejlepší přístup. Dr. Dariush Mozaffarian, kardiolog a epidemiolog na Harvardské škole všeobecného zdraví v rozhovoru řekl: To, co jíte, dělá docela rozdíl. Na počítání kalorií nebude tolik záležet, pokud se podíváte na druhy kalorií, které jste snědli.

Jíte méně?

Stále si pamatuji, jak můj otec celá léta vyprávěl, že úbytek hmotnosti je prostá matematická rovnice. Spálit více než sníš, jednoduše jez jen mnohem méně potravin a budeš velmi dobře hubnout.

Ale jeho myšlenka o hubnutí nefungovala – Myslím, že v posledních několika týdnech nejedl nic jiného než rohlík kolem poledne a pak pár hrstek kešu, trochu ovoce a lehkou večeři. Jak tedy sakra bylo možné, že měl přes 110 kilo a určitě se nedá říct, že by se přejídal?

Mnozí z vás pravděpodobně prošly podobně frustrujícím procesem. Vy jste si řekli, budu jíst méně a zhubnu, takže budete jíst méně. Začnete cítit hlad po celý den. Budete podráždění a nabručený. Váš spánek bude mizerný. Máte celý den nízkou energii. Zapomeňte na nízkokalorickou dietu a hladovění – to prostě nefunguje.

Celou tu dobu se divíme, proč když jsou lidé biologicky podobní se zvířaty, mají takový problém udržet si stabilní váhu.

Lev jí tolik, kolik chce, kdy chce, je to tak? Tak proč není obézní? Kdyby lidé „jedli přírodně“, tolik kolik chtějí a kdykoliv chtějí, jistě by to bylo příčinou k přibírání na váze a zvyšovalo by to rizika prakticky každé nemoci, tady zřejmě něco není v pořádku.

Mýtus o nízkokalorické stravě

Celý tento mýtus „jíst méně- vážit méně“ a „tuk je špatný“ přišel do módy ze zdánlivě logické, matematické skutečnosti:  1 gram bílkovin a 1 gram sacharidů má 4 kalorie, zatímco 1 gram tuku má 9 kalorií. Takže když sníte 1 g tuku, získáte 9 kalorií a z 1 gramu jakékoliv jiné živiny získáte 4 kalorie. Ve světě kde platí-čím víc kalorií tím větší hmotnost zákonitě platí-tuk=nepřítel.

Vaším dalším přirozeným krokem bude „co kdybych jedl jen 500 nebo 1.000 méně kalorií denně!“

Ale je tady jedna věc: to co jíte je stejně tak důležité jako to kolik toho sníte.

Zde je jednoduchý příklad: jistě jste někdo z vás jedl ovesnou kaši k snídani, že? Nezáleží na tom, kolik jste jí snědli, ale většina z vás zažije hlad o 60-80 minut později a musíte opět jíst.

Čtěte také:  Estrogen a zažívací ústrojí

Před lety na vysoké škole jsem jedl ovesné vločky každý den po dobu 4 let. Vždy jsem nenáviděl hlad hodinu poté, co jsem se přecpal vloček, takže jsem ve zkouškovém období a při zkouškách raději snídal pár vajec a topinku. To mě udrželo sytého celé dopoledne až do oběda.

Obě snídaně byly kaloricky prakticky stejné. Jedna mi udělala hlad už po hodině a druhá mě udržela sytého až do oběda. Objevil jsem kouzlo proteinu.

Výrazné snížení množství kalorií a hladovění ale nefunguje dlouhodobě. Dobře, všichni to děláme. Každý, kdo se snaží nebo snažil snížit váhu, to udělal, tím jsem si jistý. Ale kdo je viníkem hladovění?

Zčásti si myslím, že hladovění je tak časté, protože:

A) je to velmi, velmi všudypřítomný mýtus ve společnosti – že v zájmu hubnutí, musíte jíst méně. Zní to logicky, takže si to lidé příliš neověřují a prostě přestávají jíst.

B) Všude vidíme modelky a modely a jejich dokonalá anorektická těla a na veřejnost prosakují malá tajemství a zvěsti o jejich hladovění- jednoduše nás motivují, abychom dělali totéž.

Ale kromě toho, že hladovění není zdravé, je tu jeden hlavní důvod, proč je dramatické snížení kalorií špatné: nefunguje to!

Jedno je zřejmé – když máte hlad jako peklo tak chcete ukončit dietu a jíst jídlo – věda toto potvrzuje – existuje dokázané spojení mezi přílišným omezením a nefunkčností.

Čím více snížíte své kalorie tím nižší je šance, že udržíte dietu dlouhodobě.

Bez legrace vám to řeknu takhle: Když jste na dietě, která vám způsobí trvalý hlad, chcete jíst. A nepotřebuji k tomu vědu.

Většina jedinců, kteří se rozhodnou pro 8-12 týdenní redukční program a vydrží to, budou nešťastní, nervózní a unavení a jejich okolí a rodina také. A jak to skončí?

Drtivá většina těchto lidí skončí s tím, čemu se říká jojoefekt. Tělo zpomalí svůj bazální metabolismus a když se po skončení redukce vrátí na svou obvyklou stravu, rychle naberou zpět a většinou bohužel naberou i mnoho navíc než byla váha před redukcí.

Co potřebujete vědět:

A) Dramatické omezení kalorií vyžaduje určitý čas na fungování a opravdu není jednoduché dietu dodržet.

B) Pokud omezení skutečně dodržíte, pravděpodobně zažijete jojoefekt a naberete všechnu váhu zpět.

Zdroj: modernhealthmonk

 

Napsat komentář

Pin It on Pinterest

Shares
Share This

Vyplňte Vaší emailovou adresu a dostanete od nás ebook zdarma!